Choď na obsah Choď na menu
 


MUDr. JELISEJEVOVÁ : O parazitoch I.časť

eurodiag---logo-2019-zmensene-bez-pozadia.png

 
 
MUDr. Olga Ivanovna Jelisejevová
ČERVI - PARAZITI – příčina nerozpoznaných diagnóz


Zkušená praktická lékařka, kandidát lékařských věd, Olga Ivanovna Jelisejevová, už řadu let uzdravuje tisíce svých pacientů. Vzděláním oftalmoložka, v průběhu své 35 leté lékařské praxe vedla výzkum nových a netradičních způsobů léčení. Posledních deset let se zabývá diagnostickou metodou vegetativně-rezonančního testování (VRT), a několik jejích knih bylo věnováno prezentaci výsledků z těchto výzkumů.
 
 
V současné době vede lékařské Centrum pro detoxikaci v Moskvě. Jak ukazuje léčebná praxe O.I. Jelisejevové, mnohá vážná onemocnění, včetně onkologických, mají parazitární příčinu.
Motto :
,,V našem organismu probíhá zákeřná bitva bez pravidel, ne na život, ale na smrt. Vrazi nejsou jen nemilosrdní, jsou i chytří. Skvěle se přizpůsobili k boji. Nevedou otevřenou válku. Tiše a postupně podkopávají imunitní systém svého hostitele, aby ho později zcela ovládli. A kdo nad kým zvítězí - člověk, nebo jeho vnitřní nepřátelé -paraziti - ten zůstane naživu. “

O B S A H :
Předmluva
Organismy v obležení
Škrkavky
Co jsou škrkavky
Symptomy při askaridóze
Tajný agent rakoviny- svalovci
Tajemství mateřských znamének
Co jsou svalovci
Onemocnění – symptomy trichinellózy
Schistosomy – obyvatelé krevního a lymfatického řečiště
Co jsou schistosomy
Schistosomy- problém nejen s urologií
Opisthorchis – žlučník a žlučový systém v nebezpečí
Co je opisthorchis
Co bolí při opisthorchióze
Echinokok ovládá území
Co je echinokok
Echinokok –vysoce organizovaný organismus
Kde se může vyskytovat
Nebezpečí plynoucí z echinokokové nákazy
Proč je diagnostika tak obtížná
Onemocnění srdce – chyby v diagnostice
Co jsou ancylostomy
Nádory v srdci – je to možné ?
Část druhá : Buňky
Mechanizmus samoregulace
Jak umíráme – šest možností
 
 
Předmluva
Vážení čtenáři. Pokud jste již četli moji knihu : „Rakovina-diagnostika a profylaxe“, tak už víte, že se v ní jako červená niť táhnou úvahy o parazitárně-plísňových příčinách různých závažných onemocnění, včetně onkologických. Na ospravedlnění tohoto postoje uvádím tyto důvody :
především velké rozšíření těžko léčitelných nemocí s nejasným klinickým obrazem
zastaralé a chybné stanovování diagnóz, které vede jen k chronickému průběhu onemocnění,
a koneckonců, k předčasnému stárnutí, invaliditě a předčasné smrti.
efektivnost našich metod léčení, založených na zjištění pravých viníků různých novotvarů - totiž parazitů.
Ve většině běžných případů viry představují startovací prvek, bakterie připraví půdu pro příchod těžké techniky plísní a větších parazitů. Pokud vás udivuje vojenský styl poslední věty, není to náhoda. S parazity bojujeme válku na život a na smrt.
Vážení kolegové !
To, že jste nevěnovali náležitou pozornost příslušným kapitolám o parazitech v našich starých dobrých učebnicích, to, že jste se v současnosti nezabývali pracemi našich vědců-helmintologů, jakým je například K.I. Skrjabin, B.A. Astafjev, doktorka O.I.Ilinská, O.K. Podsev, V.I. Pokrovskij, C.V. Prozorovskij a mnozí další, to vám nedává žádné morální právo nazývat metody diagnostiky a léčení, které neznáte, nevědeckými a šarlatánskými. Jestli se vám, vážení spolupracovníci z vědeckých institutů a laboratoří, zdá cokoliv nepochopitelné nebo nezvyklé na závěrech lékařů ,,alternativní „ medicíny, je to především důvod k návštěvě knihovny pro další studium, ale vůbec ne pro emocionální a unáhlené soudy v duchu středověké inkvizice. ,,Především neškoď – ani skutkem, ani slovem ani myšlenkou“. Vzpomeňte si na základní postulát našeho povolání.
V důsledku masové migrace obyvatel Země bývalé ,,zámořské“ infekce se stávají místními. Pod vlivem různých druhů stresů a nepříznivé ekologické situace se snižuje celková imunita lidstva. Infekční a parazitární agens mutují a jsou pak schopny ovládnout další oblasti a skupiny orgánů v našem těle.
V důsledku se pak některé laboratorní techniky se jeví jako zastaralé, a výsledky analýz, získaných s jejich pomocí, chybné. Z toho vyplývá nerozpoznání skutečných příčin některých onemocnění, nepřesné nebo chybné diagnózy. Současně jsou mnohé nové metody nedostatečně efektivní nebo často nedostupné Ministerstvu zdravotnictví pro vysoké náklady.
My v našem Centru pracujeme na nejmodernější certifikované aparatuře, schválené k praktickému použití, a využíváme metody, které jsou vyzkoušené v lékařských institutech a vedoucích klinikách v Moskvě. Naše diagnostické metody umožňují objevit množství známých vyvolavatelů infekcí a viníků patologií na různých stupních vývoje.
Drazí lékaři ! Spojme svá úsilí a věnujme se nejen duelům mezi sebou ve válce teorií, ale především v boji za zdraví člověka před tváří stále se měnících parazitů lidského organismu.

ČÁST PRVNÍ
ORGANISMY POD LUPOU
VŠUDYPŘÍTOMNÉ ASKARIDY

Na základě používání a rozvinutí irisdiagnostiky jsem si u svých pacientů všimla tečkovitých útvarů tmavé barvy v projekci močopohlavního traktu u mužů i u žen. Když jsem poslala pacienty na další vyšetření, při analýzách moči a výtěru z pochvy se našla reliktní-zbytková Trichomonada vaginalis.
Často jsem podobné útvary viděla i v projekci jiných orgánů, i hlavního mozku. Pacienti si stěžovali na bolesti v odpovídajících orgánech - v srdci, ledvinách, bolesti hlavy a migrény.

Klinická praxe
Budu teď vyprávět o zajímavém případu jedné pacientky. Byla to zdravotní sestra, 32 let. Představte si nádor v břiše velikosti dětské hlavy, který se pohybuje tu vpravo, tu vlevo, někdy vyklene břišní stěnu dole. Je jasné, že žena souběžně pociťovala bolesti a křeče v břiše a měla teplotu. Ani lékaře, ani pacientku nenapadalo, co by se tak mohlo přemisťovat v útrobách. Požádali mne o irisdiagnostiku. V projekci takřka všech orgánů, včetně mozku, jsem viděla trichomonádové tečky. Ve vaječnících a v děloze trichomonádový zánět umožnil růst myomu neobvyklé velikosti, který se přeléval ze strany na stranu jako plod. Časem se při pohybech a náklonech děloha vtlačila do břišní povázky a vytvořila jakýsi balón na stopce. Vlasy pacientky byly šedé. Bez zjevné příčiny zešedivěla během 24 hodin. Sice měla stresy, ale ne větší, než běžné u jiných žen. Zešedivění vlasů jsem si dala do souvislosti s masivním napadením organismu trichomonádami.
Také bolesti hlavy se daly vysvětlit napadením cév v mozku těmito prvoky. Trichomonády se rozšířily po celém těle krevním řečištěm. Ale stalo se to teprve v roce 1987. Pacientka mi po výsledcích irisdiagnostiky řekla ,,děkuji“, a s tím jsme se rozešly.
Z anamnézy jsem se dozvěděla, že před 8 lety pacientka prodělala léčení na trichomonádu standardním způsobem deset dní brala tabletky metronidazolu. Nastalo lokální zlepšení a tak byla terapie ukončena. Než se ke mně dostala na vyšetření, mnohokrát podstoupila analýzu stěrů z pochvy, ale kromě Candidy nic nenašli. Protože neuvěřila mému závěru z irisdiagnostického vyšetření, obrátila se na gynekology. Ti jí navrhli operativně odstranit závěsný aparát dělohy. Analýza na trichomonádu se nepotvrdila. Dodnes nechápu, proč takto postupovali, když prvotní příčina bylo oslabení a zánět způsobený trichomonádou. Jak je zvykem, před operací byla provedena všechna standardní vyšetření včetně ultrazvuku všech orgánů, střeva, žaludku, břišní dutiny. Předoperační čištění zahrnovalo i klyzmata s glauberovou solí. A začalo se uvolňovat ,,zazděné“ skladiště mikroorganismů. Trichomonády postoupily z vnitřních pohlavních orgánů na vnější a gynekologové byli překvapeni: výtěr z pochvy ukázal, že je osypaná trichomonádami. Z operace sešlo. Pacientce bylo doporučeno si nejdříve vyléčit trichomonádu a teprve potom přijít na operaci. S omluvami se obrátila znovu na mne. Provedla jsem intenzivní protiprvokovou terapii a nastal zázrak: děloha si sedla na místo, zmizely bolesti a k žádné operaci už nedošlo. Uběhlo deset let, žena si nadále nestěžuje na močopohlavní trakt. Pravda, původní barva vlasů už se jí nevrátila.
Všimla jsem si, že u některých pacientů na duhovce se objevovaly světlehnědé okrouhlé flíčky v projekcích různých orgánů. Co to je ? Odpověď jsem našla v knize amerických vědců P. Donalda a B. Batera ,,Irisdiagnostika“. Jedna z kapitol se nazývá ,,Paraziti“. Dovolím si citovat : ,,Lidé se zúžením střeva, s divertikly ve střevním traktu, kteří trpí zácpou nebo nadýmáním, mají takové změny na duhovce, které se podobají hlubokým radiálním paprskům, které běží ven od zornice, různé rýžky a pigmentové změny. Ty svědčí především o přítomnosti parazitů. Přičemž paraziti nezůstávají jen ve střevě, mohou se dostat do libovolného orgánu, včetně mozku, zvlášť když je narušena střevní stěna.“
Tyto závěry mne ještě více utvrdily v mých hypotézách a dovolily irisdiagnostice stát se ještě úspěšnější. Přivedlo mne to k ještě efektivnějším metodám léčení. Začala jsem rozeznávat na duhovce nejen prvoky, jako jsou trichomonády a lamblie, ale také větší parazity, jako jsou roupi, škrkavky a hlísti obecně. Ve většině případů se irisdiagnostika potvrdila analýzou stolice, i když bylo nutno analýzy opakovat vícekrát. Nejlepší výsledky byly dosahovány při úplňku. Cykly parazitů jsou nějakým způsobem spojeny s astrologickým cyklem luny. I tehdy, když analýzy stolice byly negativní, i tak jsme provedli antiparazitální terapii a výsledky léčení předčily skromná očekávání. Z organismu vycházeli živí červi, mizely bolesti a stížnosti. Zdálo se, že všechno jde krásně. Diagnostika i léčení dávaly smysluplné výsledky. Dokud mi neposlali od hlavního lékaře jednu vysoce postavenou pacientku. Měla velmi silné migrény, které odolávaly jakékoliv léčbě. Když jsem se podívala na její duhovku, viděla jsem okrouhlé, četné a velké světlehnědé pigmentové skvrny. Byly tak velké, že se zdálo, že vystupují svým objemem nad povrch duhovky. Řekla jsem jí, že jde o škrkavky a vysvětlila jsem jí, jak se askaridy dostanou do velkého mozku. Doporučila jsem jí antihelmintika.
A tu mne najednou zve do své pracovny vedoucí oddělení, velmi zkušený irisdiagnostik, výborný lékař, kandidát lékařských věd, a říká mi: ,,Olgo Ivanovo, v principu s Vámi a s Vašimi diagnostickými metodami souhlasím. Ale ani pacienti, ani běžní lékaři nás nechápou. Vás, a nás s Vámi, prostě vyženou z práce kvůli jinému druhu myšlení. Proto se tvařte, že parazity na duhovce nevidíte. Berte to jako rozkaz.“
Asi za měsíc sedí přede mnou žena, 24 let, z Pobaltí. V tu dobu u nás platilo pravidlo – nevyptávat se pacienta na bolesti ani na diagnózy. Podívala jsem se přes mikroskop na duhovku a opět vidím okrouhlé světlehnědé skvrnky, uspořádané do trojúhelníků špicí směrem k zornici. Duhovka sama byla bledá, s oslabenou adaptivní reakcí, s oslabeným imunitním systémem. Poučena hořkou zkušeností, začínám zdaleka : ,,Víte, někdy se stane, zdá se mi, možná …. máte škrkavky.“ A žena říká : Vždyť kvůli nim jsem za Vámi, paní doktorko, přijela. Vždyť já už kvůli těm proklatým škrkavkám ani nežiji ! Ani vdát se nemohu ! Žádné léky na ně nepomáhají !
Rozhodla jsem se - buď oni, nebo já! Držím hladovku už 15 dní a budu ji držet tak dlouho, dokud je neumořím hladem ! Všechny lidové recepty jsem už vyzkoušela, nic nepomohlo. Hladovku držím už podruhé, poprvé jsem ji držela 12 dní, a to nepomohlo. Všechno se znovu vrátilo, bolesti hlavy, vyrážky, svědění. Celou noc se škrábu a a házím sebou. No jaký chlap by se mnou vydržel ? Podívala jsem se na duhovku ještě jednou a uviděla jsem, že i přes hladovění jsou játra silně napadena a žlučovody ucpány. Proto se metabolity parazitů a ostatní toxiny dostávaly ven kůží. Odtud plynuly vyrážky a svědění. Proto hladovku doporučuji až po vyčištění žaludku a střev a žlučovodů, aby se otevřela cesta pro kaly, jedy a parazity přes játra do střev a ven. Později jsem pochopila, že paraziti z těla mohou odejít jen tou cestou, kterou přišli - totiž jaterně-střevní cestou. V knize ,,Praktické očištění a ozdravění organismu“ popisuji případ muže, postupně slepnoucího, který vydržel na ovocné stravě celý měsíc.
Zrak se mu vrátil na 100 %, přičemž byla zajímavá dynamika změny obrazu duhovky. Postupně se trojúhelníky askarid stáhly směrem k zornici a poté zmizely. Všichni uznávaní autoři, kteří se zabývají irisdiagnostikou, se shodují, že oblast kolem zornice je projekcí žaludku a střev. Poté se duhovka úplně vyčistila a nenalezla jsem už žádné pigmentové skvrny.
Tabulka příčin onemocnění podle WHO (Světová organizace ochrany zdraví)
 
 
Ženeva 1996
 
Lokalizace rakoviny:   Počet případů za rok:    Z toho parazitární příčiny
Žaludek                                996 000                         55 000
Ženské orgány                     529 000                         80 000
Játra                                     527 000                         82 000
Plíce                                  1 020 000                         90 000
Lymfomy                              303 000                         16 000
Leukémie                             275 000                           1 000
Močový měchýř/děloha       700 000                       100 000

Oficiální medicína stále jakoby nevidí tuto statistiku, a nevěří takovým závěrům. Proto bych se chtěla obrátit na lékaře - představitele oficiální medicíny: Tehdy, s mladou ženou z z Pobaltí, jsem ještě nechápala, že je nutné během hladovění nebo před ním provést očistu žlučovodů a hladovku vydržet do úplného odchodu parazitů. Tehdy jsme pouze provedli očištění žlučovodů a jater. Vyšly bilirubinové a jaterní kameny, a potom vyšli i hlísti. Ženě zmizely bolesti, subjektivně se velmi zlepšila. Vdala se a porodila zdravého potomka.
I potom se ke mně obraceli pacienti s bolestmi hlavy, závratěmi, točením hlavy, zúžením zrakového pole nebo s celkovým zhoršením zraku. Přitom na rentgenogramech se ukázaly příznaky zvýšení nitrolebečního tlaku. To znamená symptomy, odpovídající otoku mozku. To se dělo ještě před objevem počítačové tomografie (CT). Tehdy rentgenologové posílali takové pacienty k neurologům. Když jsem hovořila s neurochirurgy, přiznali, že asi ve 20 % případech, kdy otevřeli lebku aby odstranili nádor, žádný nádor nenašli. Podezřívám larvičky škrkavek, které si v hlavním mozku vytvořily kolonie. Uvidět je tehdejšími vyšetřovacími technikami nebylo možné.
Když se paraziti dostanou do mozku plodu, mladá maminka má zajištěn horší porod, protože hlavička dítěte je zvětšená v důsledku otoku mozku. V horších případech je po porodu stanovena diagnóza ,,hydrocefalie“-zvětšení hlavy v důsledku roztažení lebečních švů, vodnatelnost mozku v různých stupních vývoje. Pokud paraziti u plodu napadli plíce, začnou u dítěte nekonečné pneumonie, bronchitidy, které neustupují ani po léčbě antibiotik. Symptom těhotných - zvýšené slinění - může znamenat zvýšené napadení slinných žláz larvičkami parazitů.

Kto jsou škrkavky
Jeden z největších oblých červů. Během 2,5 – 3 měsíců dosahuje samice délky 24 – 25 cm. Má kónicky prodloužený konec se dvěma kruhovými přísavkami na vnitřní straně těla. Samci dosahují velikosti 15 -25 cm. Chvostový konec samce je stočen do spirály. Na hlavovém konci se nachází ústní otvor, ohraničený třemi kutikulárními přísavkami. Oplodněná vajíčka oválného tvaru mají velikost 0,04 -0,05 mm. Uvnitř vajíčka se nachází tmavá zárodečná buňka. (Existuje řada lidí, kteří na svém oku vidí světlé okrouhlé skvrnky s tmavým středem. Tady je vysvětlení. Pozn. překl.). Neoplodněná vajíčka jsou větší, vyplněná světlými žloutkovými vaky. Nezávisle na samcích samice klade každý den v tenkém střevě až 200 000 vajíček, ať už oplozených, nebo neoplozených.
Vajíčka se dostanou do půdy spolu s výkaly člověka. V půdě vajíčka vydrží 10 a více let. Při vyšší vlhkosti v nich dozrávají larvičky do stadia invazivnosti (schopnosti napadnout člověka a vyvíjet se v něm). Představuje to časový úsek od 24 dní do několika měsíců. Onemocnění způsobené škrkavkami, se nazývá askaridóza. Průměrný počet onemocnění askaridózou na Zemi představuje ročně 100 miliónů případů za rok. Základní způsob infekce škrkavkami je fekálně-orální. Nakazíme se pojídáním znečištěného ovoce a zeleniny, nemytýma rukama, některé případy přenosu vajíček askarid na potravu jsou způsobeny mouchami. Odhady WHO hovoří asi o 1 miliardě nakažených lidí ročně.

Životní cyklus škrkavek
V souladu s klasickými představami invazivní larvička se v žaludku, nejpozději ve střevě, osvobodí od vaječných obalů a pomocí orgánů ústního otvoru, podobným zubům, se prokouše stěnou střeva a započne složitou migraci. Ze střevních žil se larvičky dostanou do vrátné žíly, a přes ni do jater. Z jaterních žil se dostanou s tokem krve do spodní duté žíly a odtud do pravé poloviny srdce. Ze srdce do plicní artérie a do kapilár plic, kde aktivně poškozují stěny kapilár a tak se dostanou do alveol a bronchiol. Vlivem pohybu plicní tkáně a vlastním aktivním pohybem se larvičky dostanou do trachey. Přes ni migrují (většinou v noci) do hltanu a dostanou se do ústní dutiny, odkud je část vyplivnuta se slinami a hyne na vzduchu. Ostatní jsou spolknuty se slinami a znova se dostanou do střeva. Tato larvička dospívá. Naráz může migrovat jedna, ale i několik larev. Délka života v lidském organismu je většinou okolo jednoho roku. V důsledku opakovaných reinfekcí může nákaza trvat léta.
Už 8 hodin po infekci se larvičky dostanou do jater. Maximum se jich tam shromáždí do 4 dnů. Do plic se larvičky dostávají postupně. Některé pronikají přes cévy hned po nákaze, největší množství se jich tam dostane do 7 dnů. V závislosti na jejich množství mohou spotřebovat až 0,5 litrů krve za den. K tomu připočtěte jejich metabolity. Během migrace se larvičky několikrát svlékají a usilovně rostou. Mnozí lékaři již zapomněli ze školních lavic schéma migrace askarid: Střevo-játra, pravé srdce-plíce- trachea-hltan-odcházejí. To znamená, že procházejí a nikde se nezdržují. Ve skutečnosti se larvičky snaží rovnoměrně rozdělit po organismu, jak jim velí instinkty, což znamená, že zůstanou v některých orgánech, což může přivodit jejich závažné změny: hepatitidy, cirhózy jater, endokarditidy, myokarditidy, bronchitidy, pneumonie, tonzilitidy, otitidy a mnohé další choroby. Larvičky nezůstávají jen ve tkáních, kterými procházejí, ale pronikají i do jiných tkání a migrují různými krevními a lymfatickými cestami. Napadají žlázy s vnitřní sekrecí a další životně důležité orgány. Podíváme se důkladně na tento proces a jeho důsledky :

DUSLEDKY NÁKAZY ŠKRKAVKAMI
Jaké nemoci vyvolávají škrkavky, když putují po našem organismu? Klinické projevy askaridózy jsou rozmanité, od asymptomatických forem po vážné až smrtelné případy. V první migrační fázi larviček se mohou objevit symptomy pneumonie (Lofflerův syndrom), zápal srdečního svalu nebo osrdečníku, zánět jater, zánět slinivky a jiných orgánů.

ŠKRKAVKY VE STŘEVĚ :
Způsobují poruchy metabolismu a NERVOVÉHO SYSTÉMU (poznámka : K podrobnějšímu objasnění všech fází škrkavkové nákazy přispěli vědci z Uzbeckého vědeckovýzkumného institutu parazitologie A.N. Brudastov a V.P. Lsmelev. V roce 1971 se úmyslně infikovali vajíčky škrkavek a podrobně popsali do té doby málo známé etapy rozvoje a migrace škrkavek po těle. (Lofflerův syndrom: V roce 1932 popsal Loffler plicní infiltráty, viditelné i na rentgenu, způsobené migrací škrkavek, s vysokou eosinofilií = nárůstem speciálních bílých krvinek). V roce 1936 popsal eosinofilní infiltrát srdce.
O napadení plodů škrkavkami přes placentu jsem již hovořila. Proto by mladé ženy, které chtějí otěhotnět, se měly zbavit parazitární nákazy ještě před početím. Nadějné se jeví rezonanční vyšetření. Nejen že je schopno určit asi 40 druhů parazitů a taxonomicky je zařadit, je také schopno určit orgán, ve kterém se vyskytují, a stupeň jejich vývoje (pozn.překl.- to poslední Salvia neumožňuje).

ANISAKIDÓZY

Patří ke škrkavkovitým. Obývají obvykle střevo nebo žaludek hostitele, živí se tráveninou. Pozemní druhy mají silnostěnná vajíčka, vodní druhy naopak tenkostěnná|. Mohou se přenášet přes placentu i mateřským mlékem. Vodní anisakidy jsou vázány na vodní organismy - ryby, mořské savce a rybožravé ptáky. (U nás se vyskytují ve velkém množství i v importovaných mořských rybách. Člověk se může nakazit pozřením tepelně neupravené nebo nemražené ryby - pozn. překl.). Larvy pronikají stěnou žaludku nebo střeva, což je v akutních případech doprovázeno zvracením a silnými bolestmi. Někdy mohou migrovat i do jiných tkání, jejich výskyt je pak doprovázen otoky a záněty. Ve střevě tvoří charakteristické granulomy. V začátcích nákazy se prvotní symptomy - bolesti, zvracení, točení hlavy - opakují vždy po jídle, takže nikoho nenapadne zpočátku podezřívat anisakidu. (Literatura : ,,Medicínská mikrobiologie“ V.I. Pokrovskoj a O.K.Pozdechov). Jak jde čas, granulomy a ztluštělá místa ve střevě se rozrůstají, a symptomy se začínají podobat rakovině žaludku nebo střeva. Tyto symptomy jsou typické pro všechny škrkavkovité. To znamená špatná prostupnost trávícího traktu pro potravu, střídající se zácpy a průjmy, nekontrolovatelné křeče po jídle. Dokonce ještě ani v tomto stádiu nemusí běžná vyšetření (rentgen, ultrazvuk) ukázat množství drobných nádorků (cyst). Kromě zažívacích potíží jiné bolestivé symptomy nejsou, takže pacienti mohou dlouho přecházet nákazu bez stanovení přesné příčiny potíží. Pokud už se obrátí na lékaře, je to většinou vysvětleno jako otrava jídlem. A teprve, když se ukáže, že neprůchodnost střeva je už vážná, provedou se další vyšetření s nejčastějším závěrem – rakovina. Pokud se pacient obrátí rovnou na onkology, ti vidí, že jsou zažívací orgány jakoby zvenku pokryty vředy a uzly: pobřišnice, hltan, žaludek, dvanácterník, tenké i tlusté střevo, žlučník a slinivka. Následuje hrozná diagnóza – neoperabilní nádor. Pacient pak i za chemoterapie umírá hlady pro neprůchodný tračník.
ASKARIDY V NOSOHLTANU A DÝCHACÍCH ORGÁNECH
Škrkavky migrují po lidském organismu a prochází přes hltan, kde se zanoří do lymfatických uzlinek kolem hlavního lymfatického okruhu (Valdeyerův okruh).
Kudy se larvy škrkavek ubírají :
a) lymfatické žlázy, slinné žlázy, hltan,hrtan, a podél sluchovodů do dutiny středního ucha
b) otvůrky v nosní skořepině do mozku
c) přes nosohltanové otvory do vnitřního ucha a přes otvory v pyramidách do velkého mozku.
Valdeyerův okruh hraje závažnou roli v imunitním systému. Pokud se u dětí objeví slintání, hlavně nekontrolované slinění v noci, a vytvářejí se nánosy v koutcích nebo bílý povlak na rtech,v takových případech se k larvičkám askarid přidávají ještě kvasinky, zvláště Candida oris. Při déletrvající nákaze dochází k atrofii slinných žláz, jsou narušeny receptory chuti, narušen je proces trávení, snižuje se chuť k jídlu nebo naopak sílí pocit hladu. Larvičky škrkavek čas od času aktivují svoji činnost. Děje se tak většinou v období jara a na podzim za úplňku, v období magnetických bouřek. Lidé hůře spí, jsou podráždění a přecitlivělí. Může se objevit zvýšené chrápání, sténání ze sna, skřípot zubů. Pokud se larvičky škrkavek dostanou do nosní dutiny a do vedlejších dutin nosních, mohou vyvolat jak akutní, tak chronické záněty sliznic, a ve spolupráci s plísněmi vytvářet cysty, adenomy a polypy. Když jsem pracovala jako rentgenolog, průměrně v každém desátém případě jsme viděli jednostranné nebo oboustranné cysty v nose, někdy velkých rozměrů, které rozbrázdily nosní sliznici.
My oftalmologové víme, jak je nebezpečná infekce ve vedlejších dutinách nosních, neboť odtud se může dostat infekce do oka. Proto nikdy neprovádíme operace oka bez předchozího důkladného vyšetření vedlejších dutin nosních. Pokud se do toho zamíchá ještě obranná odpověď organismu, objeví se symptomy akutních a později chronických zánětů lymfatických uzlin. Jak je známo, na bočních stěnách nosohltanu jsou z obou stran otvory, vedoucí do Eustachovy trubice. Ta spojuje hltan se středním uchem. Umožňuje vyrovnávat tlak v uchu v souladu s atmosférickým tlakem. Takto se mohou larvičky dostat do prostoru středního ucha - pravého, levého, nebo do obou. Následuje zhoršení sluchu, tinitus, točení hlavy, ,,mořská nemoc“, může se objevit i Meniérův syndrom - závratě, doprovázené chvilkovými výpadky paměti.
Někteří pacienti odmítají souvislost mezi ztrátou sluchu, šuměním nebo zvoněním v uchu, a zažíváním. Také si nedávají do souvislosti zlepšení sluchu po léčebné hladovce. Když přestaneme krmit hlísty, sníží se množství jejich metabolitů a sluch se lepší. Ale krátké hladovky nestačí. Když se pak vrátíme k jídlu, vrátí se i symptomy.

PLICNÍ PROJEVY ŠKRKAVEK

Pravý důvod postižení plic bývá často nerozpoznán a zaměňován s chřipkou, pneumonií, bronchitidou a dokonce s tuberkulózou. Na jaře a na podzim, kdy více prší, smyv půdy přináší více parazitů do řek. Celková vyšší vlhkost umožňuje rychlejší vývoj vajíček parazitů a zvyšuje stupeň invazivnosti. Vajíčka a vylíhlé larvičky se do nás dostanou s vodou, stravou, z rostlin. To vysvětluje, proč se na jaře a na podzim se cítíme více oslabení, unavení, jsme náchylnější k respiračním chorobám více než v jiné části roku.
Při napadení plic škrkavkami vznikají akutní bronchitidy, pneumonie, a různé kožní projevy typu pupínků, hrubší svědivé kůže a jiných vyrážek. Je to provázeno zvýšenou teplotou, spíše subfebrilií (trvale mírně zvýšená teplota), ale někdy i vysokými teplotami. Pacient trpí suchým kašlem, astmatickou bronchitidou a suchým sípavým chrapotem. Plicní formy askaridózy, pokud nejsou léčeny, mohou přejít do chronického onemocnění se sezónním zhoršením, a skončit jako těžké formy bronchiálního astmatu. Pacient je postaven před bezvýchodné trápení, končí závislý na lécích, které musí brát do smrti, a někdy je odeslán dokonce do invalidního důchodu. Jako výsledek proniknutí larviček škrkavek do dalších orgánů-srdce, játra, v nich dochází k drobným výronům krve (hemorragie) a projevují se známky zánětu (eosinofilní infiltráty). Tyto infiltráty se vždy nejvíce shromažďují v plicích. Když pomineme, že paraziti zaplavují organismus svými metabolity, tím, že se přemisťují uvnitř orgánů, poškodí je mechanicky a nanosí do nich ještě různé nečistoty, což dále podporuje vznik krevních výronů. Někdy jsou krevní výrony natolik rozsáhlé, že zaplaví celou spodní polovinu plic. Vzniká zápal plic, s obrazem mikroabscesů. Alveoly se roztahují – atelektáze. Jak proces postupuje, infiltrát se rozšiřuje na stěny a do průsvitu cév, což vyvolává vznik trombů – a nových krevních výronů. Škrkavky mohou také pronikat do jaterních vývodů, žlučovodů, do slinivky. V tenkém střevě se spojují v klubka, což vyvolává neprůchodnost střev. Častěji se s tím setkáme u dětí. Larvičky škrkavek žijí v uvedených orgánech celý lidský, život, intoxikují je svými metabolity, poškozují je i mechanicky. Pokud jsou zaneseny žlučovody a jaterní cesty, játra jsou oslabená a nemohou odvádět toxické látky přirozenou cestou. Ty potom odcházejí ven kůží, objevují se alergie, svědivé vyrážky, podkožní otoky ,,neznámého“ původu, kožní projevy v nejrůznějších variantách, od suchého ekzému do hnisavých procesů. Takovým způsobem mohou paraziti vyvolat celé spektrum různých (z pohledu lékařů) onemocnění. Pro nemocného začíná epopej cestování z ordinace do ordinace. Ale snaha léčit symptomy – a ne příčinu – pomáhá jen málo. A ani tomu nemůže být jinak.
Tady chci udělat menší odbočku. Bílým místem v parazitologii zůstává otázka, zda se mohou larvy parazitů v našich orgánech vyvíjet do dospělosti. Lékaři i parazitologové chápou závažnost této otázky, ale seriózní experimenty na lidech provádět nemůžeme a na zvířatech nemůžeme kontrolovat symptomy.
Nenašla jsem nic v odborné literatuře ani z parazitologie, ani z patologie. Ve vzpomínané knize od P.Donalda ,,Irisdiagnostika“ se píše, že patologové při pitvě velmi často nalézají zralé formy parazitů v různých orgánech lidského těla, včetně mozku. Léčebná praxe, klinické obrazy nemocí a výzkumy mikrobiologů a patologů dokazují, že v našich orgánech u některých typů helmintů DOCHÁZÍ k vývoji larev až do dospělosti.
Uvedu krátký příklad z praxe :
Pacientka 73 let s pravostranným hydrohemopneumothoraxem (v pleurální dutině se nashromáždila tekutina a krev) . Stanovili jí diagnózu – rakovina - a byla provedena chemoterapie. Kvůli odvedení pleurální tekutiny byla zavedena drenáž. Tekutina odkapávala a po delším čase z drenážní trubky vylezla škrkavka v délce deseti centimetrů. To by znamenalo, že larvičky škrkavek mohou dospět i v jiných orgánech, než je střevo. Nebo snad migrují i dospělé škrkavky mimo území střeva ? Ani jedna varianta nepřidá na optimismu.

ŠKRKAVKY V HLAVNÍM MOZKU

Ve vědeckých pojednáních zahraničních autorů se hovoří o možnosti napadení hlavního mozku škrkavkami. Advances in veterinary Science, autorů J.R. Innes a M.J.Saunclers, 1957, Acta neuropatologie autorů W.Gruneberg a P.B.Diesel, 1965. Dokazují to morfologickými testy a výzkumy při pitvách. Ale konečné potvrzení toho, co jsem nalézala u svých pacientů, jsem dostala až v práci Dr. H.R.Clarkové.
Ta na základě mnohaletých výzkumů objevila speciální formu škrkavek Ascaris megalocephalon. A díky práci profesora U.V. Gotovskovo máme na naší klinice nyní zařízení, které umožňuje likvidovat tyto parazity, aniž by se ničily lidské buňky. Klinické projevy napadení mozku askaridami mohou být rozmanité v závislosti na lokalizaci larev. Pokud jsou v plenách, rozvíjí se meningoencefalitida s migrenózními bolestmi hlavy. Jsou–li lokalizovány v brázdách v některých částech šedé kůry, vytvářejí se granulomy. Nakonec se objevují symptomy otoku mozku: ZTRÁTY VĚDOMÍ, EPILEPTICKÉ ZÁCHVATY, KŘEČE. Pokud je granulom lokalizován v blízkosti očního nebo zrakového nervu, vyvolává oslabení zraku a poruchy sluchu až hluchotu.
V roce 1966 výzkumnice L.A.Sosipatrová objevila ve velkém mozku ovcí, napadených prasečí škrkavkou, výraznou CÉVNÍ reakci : ZÁNĚT STĚN CÉV, perivaskulární buněčné infiltráty s nánosem eosinofilů. V r. 1973 S. G. Arakčejevová a B.R.Rustavov potvrdili tento objev: odkryli ve velkém mozku zvířat infiltráty kolem cév v mozku a v mozkových plenách, přičemž tyto změny se v průběhu času ZHORŠOVALY. Takovým způsobem napadení CNS larvičkami škrkavek může imitovat klinický obraz mozkového nádoru. Při VRT diagnostice u pacientů s MIGRÉAMI, NEJASNÝMI BOLESTMI HLAVY, S VÝPADKY VĚDOMÍ, ZVÝŠENÍM KREVNÍHO TLAKU, KŘEČEMI, DEPRESEMI A RŮZNÝMI NEUROLOGICKÝMI PORUCHAMI se často objevuje Ascaris megalocefalon. Převládá lokalizace týlní, temenní a spodiny lebeční. Cerebrální poškození jsou charakterizována lymfaticko-plazmobuněčnými perivaskulárními infiltracemi, otokem, infiltrací mozkových plen a dystrofickými změnami neuronů.
Nyní se podíváme, jakým způsobem se mohou larvičky škrkavek dostat do hlavního mozku :
První cesta
Larvičky postupují s tokem krve ze spodní duté žíly do pravé srdeční komory. Odtud do horní duté žíly. Nemusí se tam zdržovat, protože ve vrchní duté žíle a v žilách mozku nejsou záklopky. Dále pravou a levou krkavicí a vnitřní jařmovou žilou do mozku. Pokud je řídící levá hemisféra hostitele, dostávají se zprava. Pokud je řídící pravá hemisféra, dostávají se larvičky do mozku zleva nebo z obou stran.
Druhá cesta
Larvičky škrkavek mohou postupovat přes hltan, nosohltan, vedlejší dutiny nosní, přes proděravělou kůstku LAMINA CRIBROSA , a přes očnici. V těch případech mohou vznikat migrény v oblasti temene, očí, objevuje se dalekozrakost, krátkozrakost nebo astigmatismus.
Třetí cesta
Larvičky se mohou dostávat přes boční otvory v nosohltanu Eustachovou trubicí do středního a odtud do vnitřního ucha a přes otvory v pyramidách spánkových kostí do mozku. Z přední části pyramidy do spánkové oblasti, ze zadní části v týlní oblast. Američtí vědci dokazují, že polovina inzultů hlavního mozku je spojena s ušní patologií. Často je pozorován hnisavý výtok z ucha, což znamená, že mrtvé (a možná že i živé) larvičky se dostávají s hnisem ven.
Klinická praxe
Zajímavý je případ pacienta, který se sám od sebe zajímal o očištění organismu podle mé metodiky. Čtyřicátý den očisty oblíbenou rýžovou metodou se u něj zvýšila teplota na 39 stupňů a z obou uší mu začal vytékat hnis. Bolesti neměl. Doporučila jsem mu trochu potrpět a vydržet kůru, doplnit ji natíráním těla 3% roztokem octa a přidat očistná klyzmata. Ale bohužel pacient se lekl a jel do nemocnice. Tam mu dali antibiotika, teplota se snížila, výtok z uší přestal. Bohužel, očistná kůra byla přerušena. Pacient měl přitom štěstí, že organismus zareagoval na očistnou kůru, sebral síly a pomocí leukocytů zničil a vyvedl larvičky ven.
Myslím, že jste již z uvedených příkladů pochopili, jak zákeřné jsou škrkavky, které podle WHO napadají 2/3 obyvatel planety. Škrkavky mohou vyvolávat symptomy jak zánětů, tak nádorů, a doprovázet člověka celý život. Symptomy jsou velmi rozmanité, od vrozené hydrocefalie do infarktů. Proto je nutné s nimi nekompromisně bojovat.

A N C Y L O S T O M Y
ONEMOCNĚNÍ SRDCE – CHYBY V DIAGNOSTICE
M Ě C H O V C I

Dříve, to jsem ještě neměla rezonanční aparaturu, jsem se nepřestávala divit dobrým výsledkům očišťování organismu u lidí, kteří měli srdečně-cévní onemocnění. Dokonce i u lidí v předinfarktovém stavu nebo se dvěma-třemi postinfarktovými jizvami.Efekt byl ohromující. Za dva týdny EKG ukázalo úplný rozpad jizev na myokardu. Celkový obraz nebyl k poznání. Kolegové kardiologové nemohli pochopit, díky čemu došlo k takovým zlepšením. Vysvětlovala jsem to na provázanosti meridiánů srdce/jin/ a tenkého střeva/jang/. Tyto dva systémy tvoří spojené nádoby, když je oslaben jeden, narušuje se funkce druhého.Proč se ale vyčištění tenkého střeva projeví tak rychle na EKG ? Odpověď jsem našla při tomto případu :

KLINICKÁ PRAXE :
Pacient,52 let, je sledován na přední moskevské kardiologické klinice. Tam mu vystavili tuto diagnózu :nedomykavost mitrální chlopně, extrasystoly, myokardionekróza, prodělaný infarkt myokardu. Navrhují mu operaci – výměnu srdeční chlopně za umělou. Pacient s tím souhlasí. Ale náhle si to rozmyslí a obrací se na nás. Provedli jsme očistu organismu. Jde to ztuha. U pacienta dochází k častým výkyvům ve zdravotním stavu. Čas od času má pocit , že padá ze srázu, propadá se do vzdušné jámy. Tyto stavy střídal pocit klidu a vyrovnanosti, kdy se po celém těle rozlévalo teplo a pacient pociťoval příliv sil. Tehdy pacienta natolik motivovalo zlepšení jeho celkového stavu, že začal kondičně běhat, koupat se na zamrzlé řece, chodit do sauny a celkově vést aktivní život. Začal znova obchodovat, a to vyžadovalo větší nasazení sil. Za rok přišel znovu, zopakovat kůru. Ale to už jsme měli VTR pro diagnostiku i léčení. Až tehdy se mi podařilo zjistit, že v oblasti srdce u našeho pacienta je přítomen jediný parazit - Ancylostoma duodenale. Pacient prošel v našem Centru celkovou léčbou,cítí se skvěle a stále vede aktivní život. Od léčení uběhl již rok.
KLINICKÁ PRAXE
Muž, 56 let, obrátil se na naše Centrum s prosbou o konzultaci. Ve Spojených státech mu voperovali kardiostimulátor. Při tom mu nařídili se krajně šetřit, nevykonávat žádná fyzická cvičení, neprovozovat sport, nepohybovat se příliš rychle, vyhýbat se silným emocím, dokonce mu nedoporučovali smát se a plakat. To znamená dokonalé omezení životních aktivit. Na VTR diagnostice byla zjištěna v srdci Ancylostoma . Pacient prodělal léčebnou kůru, ovšem jen medikamentózní a homeopatickou, protože rezonanční léčení (ZAPPER) při kardiostimulátoru je kontraindikováno. Dále užíval pelyněk. Pacient se začal cítit lépe, v oblasti srdce cítil pokoj a klid, zmizela arytmie. Nakonec si dokonce pořídil běžecký pás na trénink.

KDO JSOU ANCYLOSTOMY

Ancylostomy je skupina helmintů několika druhů, které vyvolávají onemocnění ankylostomidozu.
Ancylostoma je oblý červ světle růžové barvy. Zepředu je vidět ústní kapsule, opatřená dvěma páry zubů, s jejichž pomocí prohryzávají stěny cév. Ancylostomy dorůstají délky, v závislost na druhu, od 7 do 14 mm. Ancylostomy parazitují ve dvanácterníku člověka, kde se přichycují ke slizniční vrstvě střeva pomocí ústních kapsulí. Oploděná samička za den vyprodukuje až 10 000 vajíček, které odcházejí se stolicí do vnějšího prostředí. Rozvoj larviček je rychlý. Za příznivých okolností se z vajíček líhnou larvy už za 24 hodin. Když se dostanu do půdy, rostou , svlékají se, a zhruba za 4-5 dní přecházejí do další fáze.Tehdy už měří kolem 0,5 mm. Za další dva dny se znovu svlékají a to už jsou schopny nakazit člověka. Prokazují neobyčejnou životaschopnost, protože jsou nejen schopny za nepříznivých podmínek proniknout hlouběji do půdy, ale jsou také schopny vylézt na stéblo trávy do výše 20-30 cm. /Kamalov,N.G., Maruašvili, G.M./ V hloubce půdy mohou vyčkávat na lepší podmínky až několik měsíců. Nemají-li zahynout, musí se dostat do dalšího hostitele. Do člověka se dostávají přes kůži na chodidlech nebo přes jemnou sliznici ústní dutiny.Nakazíme se, když chodíme bosi po hlíně a trávě, nebo když konzumujeme neumytou zeleninu, popadané nemyté ovoce, jahody a další bobuloviny.V obou případech larvičky Ancylostom prohryzávají stěny cév a s tokem krve migrují po celém organismu.Přes kapiláry plic pronikají do alveol, bronchiol, bronchů, do průdušnice, do hltanu , do hrtanové záklopky. Nakonec se dostávají do střeva, kde dozrávají . Během 4-5 týdnů jsou zpola dospělé. Pokud jsou podmínky v orgánech, kudy migrují, vhodné- dostatek krve, živin a kyslíku- tehdy mohou zůstat v daném orgánu dlouho dobu a nevyvíjejí se. Tak osídlují srdce, plíce a jiné orgány. V lidském těle mohou žít, v závislosti od druhu, od pěti do patnácti let.
V ranném stádiu nákazy se mohou projevit alergické reakce, vyrážky, puchýřky, typický exantém. V období, kdy larvičky migrují plícemi, se objevuje charakteristický L“offlerův syndrom. Ve fázi střevní se setkáváme s místním i celkovým působením parazitů, spojeným se sáním krve. Ancylostomy jsou absolutní hematofágové, když to řeknu lidově, krevní upíři. Jedinec může za 24 hodin spotřebovat 0,005 – 0,1 ml krve. A při nákaze o počtu 2 000 ankylostom ve střevě může člověk ztratit za den až litr krve. I při méně masivních nákazách jsou ztráty krve docela značné-průměrně kolem 30 ml krve za den. Ancylostomy produkují sekret, který snižuje srážlivost krve. V důsledku takových pravidelných ztrát krve vzniká nedostatek železa, rozvíjí se anémie. Neméně nebezpečný je vliv toxinů - produktů metabolismu parazitů – na kostní dřeň.
/Kaspovskij,I.A., Plotnikov P.P.,1964/

KLINICKÉ PROJEVY ANKYLOSTOMIDOZY

V migrační fázi obvykle vznikají svědící dermatitidy, katary vrchních cest dýchacích, bronchitidy. Tato fáze trvá kolem dvou týdnů Do měsíce od nákazy se může objevit nevolnost, bolesti břicha, zácpa, a jiné poruchy zažívání. HLAVNÍM symptomem ancylostom ale zůstává ANEMIE, za silného snížení hemoglobinu a celkového množství krve. U nemocných se objevuje slabost, točení hlavy, šum v uších, zatmívání v očích, dušnost, snížení chuti k jídlu, přidává se deprese, podrážděnost a nespavost, snižuje se výkonnost. Kůže a sliznice blednou, vznikají otoky. Patologické procesy se odehrávají především na srdci, v játrech a v dalších orgánech. Protože jsou ankylostomy výhradně krevní ,,pijavice“, zdržují se především v srdci, kde zůstávají dlouho. Dříve, před objevení VTR diagnostiky, zjistit přítomnost ankylostom bylo krajně obtížné.
Bylo nutné provádět velni složitá speciální vyšetření, a to z toho důvodu, že PROTILÁTKY PROTI TOMUTO DRUHU PARAZITA SE V KRVI NEVYRÁBĚJÍ !!!! Jak jsem psala už dříve, velká invaze helmintů přitahuje další patogeny- v produktech metabolismu parazitů se usadí plísně, stafylokoky, streptokoky, chlamydie. Na jejich přítomnost pak odpovídá imunitní systém. Objevuje se obranná reakce organismu ve formě zánětů. V takových případech jsou obvykle vysloveny diagnózy jako ENDOKARDITIDA, MYOKARDITIDA, PERIKARDITIDA. Například plísně se mohou rozšířit do všech oddílů srdce a zesílit zánět. Do srdce a plic nanosí ankylostomy mechanické nečistoty, zoubky poškodí stěny cév, sliznice a obaly orgánů. Organismus se snaží oddělit patologický proces zesílenou pojivovou tkání.Výsledkem jsou jemné jizvičky a kalusy. Tehdy ankylostomy přejdou na nové místo, ale ,,šrámy“ zůstávají myokardionekrózy. Běžné vyšetření na EKG neodhalí tyto změny, a klinická karta pacienta bývá zahlcena jinými symptomy, které vyplývají z paralelně postižených orgánů. Proto se klinický obraz jeví nejasný. Pacient při tom z počátku prakticky necítí bolest. Čas od času se objeví a postupně se objevuje občasná arytmie, nejasné nepříjemné pocity a tlaky na hrudi a ztížené dýchání. Při tom i opakovaná vyšetření na EKG mohou být v normě. Proto vznikají obtíže v diagnostice.

NÁDORY SRDCE - JE TO VUBEC MOŽNÉ ?
Samozřejmě – ne ! Jak vám tohle mohlo vůbec přijít na mysl ?

Ale v posledních letech se mnozí kardiologové setkávají s nádorovými útvary na srdci, což uvádí v údiv i zkušené chirurgy. V institutu nás učili, že srdce je příliš cenný orgán na to, aby se v něm rozvíjely takové nemoci, jako jsou primární karcinomy. ,,Srdce má unikátní schopnost ochrany od dosud neobjasněných faktorů, které vedou k tvorbě nádorů.“ ( Fabius , 883 n..)
L. B. Šchvacabaja ve svých odborných pracích pojednává o nálezech mnoha granulomatózních útvarů, kalcifikovaných konglomerátů a abscesů, při současné silné nákaze hlísty. Nachází echinokokové cysty v perikardu, vlastní srdeční svalovině, i v dutinách srdce. Přičemž pacienti si zpravidla naříkají na úplně jiné orgány : na játra /zvětšená, tlačí, bolí/, na plíce /kašel dušnost, celková slabost/. V těchto orgánech se také hromadí helminti, a srdce přitom ,,mlčí“. Proč je to tak? Protože srdce podává signály o svém poškození až naposled. Srdeční symptomatika se rozvíjí postupně a je charakteristická těmito příznaky : výrazná dušnost, zvlášť při pohybu, slabost, zvýšená teplota bez zjevných příčin /subfebrilie/, někdy zimnice, otoky rukou a nohou, anemie, zvýšená sedimentace, krátkodobé ztráty vědomí.
Cukermann,G.P., Malepienchov A.P., Kavsadjajev, E. Nádory srdce M.:RAMN, 1999
Šchvacabaja, L.B., Primární a sekundární nádory srdce, Kardiologie, T.2,1981
Tyto příznaky jsme velmi často sledovali při očišťujících kůrách v době, kdy jsme ještě neměli VTR. Navenek zdraví a silní muži a ženy měli závratě a mdloby. Tehdy mne nenapadlo, že paraziti mohou žít v srdci, a při léčebné hladovce se odtrhují od stěn cév, utíkají, nebo hynou a zůstávají zazdění v kalcifikovaných schránkách. Dnes díky VTR máme situaci ulehčenou. Snadno lokalizujeme, jaký parazit se nachází v jakém orgánu. Také jsme vypracovali bezbolestný a bezpečný způsob, jak se zbavit parazitů i jejich toxinů. Teprve teď terapeutická léčení probíhají v klidu, bez ostrých reakcí organismu. Abych to potvrdila, uvádím jeden čerstvý případ z praxe :

KLINICKÁ PRAXE :
Zdaleka přijel vysoký, silný a velmi hezký muž, 46 let. Zrovna když jsme testovali přes VTR
Ancylostomu caninum, začal blednout, na hlavě mu vyvstal studený pot a vypadalo to, že co nevidět omdlí. Provedli jsme jistá opatření, o kterých píšu v knize ,, Praktiky očištění při regeneraci organismu“ Muž získal záhy znovu svůj impozantní vzhled, ale nám je podle diagnostiky jasno : Ancylostomy napadly srdce! Na otázku, zda ho bolí srdce, dal kategorickou záporou odpověď. Ale ukázalo se, že bere léky na srdce a spasmolytika. VTR diagnostika ukázala, že se Ancylostomy usadily v endokardu, kde jsme objevili mikrokardionekrózy. Po protiparazitární terapii mu bylo navrženo komplexní očištění organismu. Je velmi příjemné vidět pacienty veselé a optimisticky naladěné poté, co se zbaví jha parazitů a jejich toxinů.

TAJNÝ AGENT RAKOVINY - SVALOVEC

Případ z klinické praxe:
Časný telefonát z Petrohradu. Žena, 36 let, matka dvou malých dětí, smířená s osudem, prosí o konzultaci. Drží v rukou doporučení na operaci – odnětí obou prsou, s diagnózou rakovina. Z anamnézy této ženy se dozvídám, že před rokem si objevila tužší místo v pravém prsu o rozměru 1,8 x 2 cm. Když byla provedena punkce tohoto útvaru, cytologie prokázala, že je vše v normě. Během tří měsíců od punkce se bulka zvětšila na rozměr 2 x 3,5 cm. Druhá punkce zhoubné buňky také neobjevila. Brzy po druhé punkci se bulka objevila i v levém prsu.
Přesto jí byla navrhnuta operace - odnětí pravého prsu. Žena operaci odmítla a začala se samoléčbou. Léčila se jílem podle metody Kudrjaševové, prováděla očisty podle Semenové. Růst bulek se zastavil, ale objevily se bolesti v pravém hrudníku. Za půl roku se obě bulky zase zvětšily a zanítily. Pacientka byla pochopitelně na rozpacích a obrátila se znovu na onkology. Následná punkce pravé hrudní žlázy ukázala atypické buňky – rakovinu.
Byla navržena operace obou prsou. Tehdy pacientku osvítila intuice a ona se zeptala, proč nesledují i pohlavní orgány, vždyť je přece známa souvislost mezi prsními žlázami a ženskými pohlavními orgány. Odpověď onkologů – co nejdříve na operaci. Pacientka si nechala udělat ultrazvuk ženských orgánů, kde nebyla objevena žádná patologie. Strach před operací ji přivedl ke mně. Provedla jsem vyšetření VTR a objevila jsem – koho byste mysleli? Opouzdřené kolonie svalovců. Ti potrápili pacientku a zmátli onkology.
V obou mléčných žlázách larvičky svalovců vybudovaly pouzdra z vlastních tkání pacientky o rozměrech 0,2 – 0,6 mm. Obvykle v průběhu jednoho roku až dvou po nakažení hlísty kapsulka tuhne a infiltruje se vápenatými solemi. Larvičky uvnitř těchto domečků mohou žít a rozvíjet se třeba i 40-50 let. Tak proč se onemocnění zhoršilo po punkci? Tady jsou možné varianty. První, do očí bijící: larvičky se dostaly ven z poškozeného obalu a zaplavily celou hruď. Druhá varianta předpokládá vzájemnou propojenost larviček a dospělců svalovce v prsních žlázách s polozralými larvami svalovce ve střevě prostřednictvím chemicko - hormonálního signálu, stimulujícího plození dalších tisíců larev, které se opět rozesely po lymfatických cestách hrudi. I když přesný mechanizmus není znám, výsledek je zřejmý: takzvané „metastázy“. Organismus se může bránit čas od času leukocytárním, eosinofilním útokem. Tehdy kolem pouzder vzniká granulomatózní tkáň, bolestivý nebo nebolestivý zánět.
„Nádor“ se zvětšuje v celém objemu. Závěr diagnózy VTR: Fibrózní mastopatie, benigní proces se známkami chronického i akutního zánětu, s přítomností larev trichinell a plísně Mucor mucedo. Pacientce doporučeno léčení, které bude podrobně popsáno v další knize.
Další případ z praxe – ještě jeden člověk zachráněný od operace, s diagnózou rakovina.
Muž 35 let, přišel spolu se ženou, oba vyděšení. Žena se každou minutu znova ptala: „Že to není rakovina, že to není rakovina?“ Ještě nedávno se pacient cítil relativně zdravým člověkem. Před dvěma nedělemi si při pádu natloukl levou část hrudníku. Za dva týdny ucítil bolest na spodní části levé hrudi. Když se prohmatal, našel tam bolestivou hrudku velikosti 2 - 3 cm v průměru. Prosvítala namodralým odstínem přes kůži. Chirurg doporučil operovat s následným histologickým rozborem. Když jsem ho prohlédla, viděla jsem namodralou bulku, vystupující pod kůží, velikosti 2 - 3 cm, a o kousek výše další, asi dvoucentimetrovou hrudku, o něco méně bolestivou na omak. Metoda VTR ukázala, že v té oblasti se nacházejí larvy trichinell. Vytestovala jsem, že se nejedná o onkologické onemocnění. Nádorový proces byl benigní. Bylo provedeno biorezonanční léčení frekvencemi na larvy trichinell a byl podán homeopatický preparát arnika. Během dvou sezení odešla bolest v nádorku, během deseti sezení se nádor úplně rozpadl. Zdá se, že v důsledku traumatu došlo k poškození a rozrušení obalů kolonií trichinell s následným toxickým zatížením tkání. To vyvolalo obrannou reakci organismu, daleko větší, než by odpovídalo samotnému hematomu, který modře prosvítal pod kůží. Druhý, menší nádorek se stále zmenšoval, až se v průběhu měsíce ztratil docela.

Další případ z praxe:
Opět naléhavý telefonát. Ženě, 57 let, doporučili odnětí levého prsu. Vyšlo najevo, že má bulku v mléčné žláze velikosti 3 x 6 cm, bolestivou a tuhou. Výsledek biopsie – atypické buňky. A znovu strašná diagnóza - rakovina. Na VTR diagnostice bylo zjištěno, že je zvýšené napětí v imunitním a endokrinním systému, ne však snížení jejich funkcí. V mléčných žlázách byly nalezeny:
Trichinelly, Enterobius, Yersinia enterocolitica. Dále VTR prokázal fibroadenom levé hrudní žlázy s lokalizací larev trichinell, chronickou kolitidu, diverkulitidu, chronickou cholecystitidu, bakterie Ureaplazma a Chlamydie, cystu na vaječnících. Dále plísně: Cryptoccoccus neoformans, Mucor racemosus. Z virů hepatitida C, herpes simplex typ 1, adenoviry, prodělaná mononukleóza a žloutenka.
Závěr: nezhoubný nádor parazitární etiologie, cysta na vaječnících plísňové etiologie. Endokrinopatie. Bylo doporučeno komplexní léčení. Už za dva týdny se objevily výsledky: na polovinu se zmenšil nádorek v prsou a cysta na vaječnících. Levý prs už není bolestivý na pohmat. Ale to hlavní je v něčem jiném: s ženy jsme sňali strašný glejt: onkologický pacient.

Klinická praxe:
Nedávno si lékařka našeho Institutu všimla zajímavé věci: léčil se u ní pacient s množstvím bulek o rozměrech 3 - 5 cm, které se nacházely podkožně po celém těle. Od chirurgů dostal diagnózu lipom. V našem Institutu jsme mu doporučili rezonanční léčbu podle Schumanna (profesor Schumann z Mnichova stanovil frekvence, které produkuje Země od svého povrchu až po spodní hranici ionosféry, takzvaný biologický normál - 7,8 Hz.)
Po několika sezeních se přiznal lékařce, že z něj začali vycházet hlísti. „Lipomy“ se zmenšovaly a larvy trichinell a dospělci putovali zpět touže cestou, kterou přišli: z podkožní a svalové tkáně do střevního traktu. Je to potvrzení mých výzkumů a stává se to často mnohým lékařům, kteří pracují v našem Institutu.
Za prvé: cysty a nádorky často obsahují hlísty.
Za druhé: když se hlístům změní životní podmínky (hladovka, rezonanční léčba) - odcházejí opačnou cestou, než přišli.
Zvláště opatrní musíme být u varikózních rozšíření, vaskulitid, nádorků v životně důležitých orgánech: srdce, mozek, plíce, játra. Trichinelly se nedají určit běžnými laboratorními způsoby, protože jsou živorodé, a ve stolici se nenajdou žádná vajíčka. Doufám, že vědci povedou seriózní výzkum na toto téma.
Uvedu další případ z praxe:
Obrátila se na mne žena, 62 let, se slovy: „Všechno mne bolí, už nemám sil, asi umírám!“
 
Její symptomy se podobaly akutní trichinellóze s napadením CNS. Měla bolesti hlavy a křeče, bolesti u srdce, bolesti v oblasti jater, bolesti v oblasti slinivky, glaukom a vyrážky.
Chirurgové jí už stihli vyoperovat žlučník a slepé střevo, a kvůli meningoencefalitidě brala trankvilizátory - uklidňující a otupující léky. Na poliklinice jí řekli, že je to klimakterický syndrom s mastopatií. Na ultrazvuku se objevily kalcifikáty v levé mléčné žláze a cysta na pravé ledvině. Chirurgové navrhují odstranění levého prsu s následnou histologií.
Diagnóza na VTR ukázala naprosté vyčerpání endokrinního systému třetího stupně. DNK neporušena, jen minimálně, psychická rozlada čtvrtého stupně. Nízký stupeň imunity, ne však úplné vyčerpání imunitního systému. Původci onemocnění: trichinelly, roupi, salmonelly a břišní paratyfus. Lokalizace trichinell: myokard, svaly očí, stěny dělohy, levá hrudní žláza. Tři druhy plísní: Candida albicans, Candida glabrata, Geotrichum candidum.
Plísně napadly oko, pravou ledvinu, levý vaječník, s tvorbou cyst a tužších míst. V plicích měla Clamydii psittaci a toxoplasmózu. Ta byla také v CNS a v játrech. Hlava: akutní meningitida, chronická encefalitida. Chronická hepatitida, akutní pyelonefritida. Srdce - myokardionekróza-prodělala infarkt. Myom na děloze, cystická mastopatie, chlamydióza. Dvě cysty na pravé ledvině velikosti 8 a 10 mm, plísňového původu. Těžší katarakta plus glaukom plísňového původu. Nedostatek mikroelementů: síra, vizmut.
Závěr: akutní trichinellóza, kandidóza, chlamydióza a toxoplazmóza.
Bylo provedeno komplexní protiparazitární, protiplísňové a protichlamydiové léčení.
Komplex sestával z antihelmintik, homeopatie, biorezonanční terapie (zapper) a dalších procedur na očištění organismu. Během měsíce se stav pacientky znatelně zlepšil. Nestěžovala si už na nic. Rozpadla se jizva na srdci, zmizela tužší místa v levé mléčné žláze, cysty v pravé ledvině se současně zmenšily na 5 a 3 mm. Zajímavé bylo zlepšení pocitů pacientky v oblasti srdce, které souviselo s odchodem trichinell ze srdečního svalu. Zmizely křeče a stahy srdečního svalu, palpitace, arytmie, pocity chvění a vnitřní vibrace spojené se stavy úzkosti a strachu ze smrti. Vitřní chvění s pocitem, že smrt je blízko, je typická arytmie spojená s přítomností parazita v srdci. Spolu se všemi těmito zlepšeními se lepšila i pacientčina psychika.
Zdálo by se, že taková řádka příměrů by mohla být únavná. Ale ilustrují dokonalou přizpůsobivost a „všežravost“ hlístů. Není takové místo v organismu, které by nemohli osídlit, v závislosti na stupni odolnosti imunitního systému hostitele. Může se nakonec ukázat, že jsou VINÍKY PRAKTICKY VŠECH DRUHU ONEMOCNĚNÍ! Samozřejmě ruku v ruce s bakteriemi, viry a plísněmi.

Klinická praxe:
Na příjem přišel pacient, prakticky obsypaný kulatými vřídky, velikosti od dětské kuličky po vlašský ořech. Lokalizovány na rukou, nohou, i trupu. V oblasti břicha byly zanícené a bolely. Na první pohled to byl vyčerpaný, unavený, zničený holohlavý muž kolem čtyřicítky.
Ukázalo se, že mu je teprve 31 let. Tady je jeho historie: Do 29 let to byl naprosto zdravý člověk. Jednou náhodou poškodil mateřské znaménko v oblasti klíční kosti. Zdesinfikoval místo jódem, ale znaménko čas od času krvácelo.Proto zašel na chirurgii. Ti znaménko vyřízli spolu s částí okolní tkáně a provedli histologii. Ta ukázala melanocyty a změněné buňky.
Byla vyřčena diagnóza – rakovina. Dostal drahý preparát INTRON-A, imunostimulátor,ve zbytečně velkém množství. Díky tomuto preparátu se úplně rozsypal jeho imunitní systém a začaly se objevovat další a další infekce. Výsledky hormonální léčby na sebe nenechaly dlouho čekat. Asi za tři měsíce od operace se v místě původního znaménka objevil nádorek.
Což chirurgové předem očekávali. Vyjmuli ho. Jaké však bylo rozčarování - zhoubné buňky nebyly zjištěny. Ale zato potom, jaký to „úspěch“! Během měsíce, na různých místech těla, se objevilo 8 bulek. Vyřezali všech osm. A ve dvou se objevily změněné buňky. Pokračovalo se v injekcích INTRONU-A. U pacienta se objevily bolesti hlavy. Byl podroben ozařování, po kterém mu odešla část vlasů. Po ozařování byl v tak zuboženém stavu, že přežíval jen na kapačkách velmi silných antibiotik. Po kapačkách se trochu zlepšil: Zmizely otoky, povrchové záněty. Ale stále se na těle objevovaly nové a nové nádorky. Zničený mladík utekl od velkých onkologů a běžel k velkým léčitelům. Ti ho „nadopovali“ energií a jemu se na čas ulevilo. Ale onkologové nespali a navrhovali pokračovat v boji interleukinem. Výsledkem bylo, že se objevil nádor na šíji. Nakonec došla řada i na chemoterapeuty. Byly provedeny dvě kůry chemoterapie. Otok na šíji splaskl, a spolu s ním odešly i poslední zbytky vlasů. Stav pacienta se prudce zhoršil, nastoupila trvalá slabost. Znovu se objevil nádorek pod klíční kostí, po pár dnech na břiše, na zádech, a pak už každý týden se objevovaly nové a nové nádorky. Zmučený mladík opět běžel k onkologům, kteří stáli v pohotovosti se skalpely, chemoterapií a ozařováním. Mladík opět čerpal energii od léčitelů, ale uzlíky pod kůží se nepřestaly objevovat.
Drazí čtenáři – jsem si jista, že už jste stanovili tomuto ubohému mladíkovi diagnózu:
GENERALIZOVANÁ TRICHINELLÓZA. Když jsme se probírali anamnézou, vyšlo najevo, že když mu byly tři roky, vyřízli mu furunkl na šíji. Dá se předpokládat, že už tehdy poškodili chirurgové kapsuli trichinell, ale protože imunitní systém dítěte byl silný, zbytek larviček klidně spal a čekal na oslabení organismu. Za 26 let se dočkaly, a s nimi další mikroorganismy.
Výsledek diagnózy VTR: porušení chromozomů, radioaktivní zátěž třetího stupně,drastické snížení činnosti imunitního systému, neobyčejně silné narušení endokrinního systému, nefritida, pyelonefritida, hepatitida, cirrhóza, myokardionekróza, jizva na srdci (prodělaný infarkt), z mikroorganismů: toxoplasmóza, ureaplazma, střevní lamblie, chlamydie.
Viry: adenovirus, virus asijské chřipky typu A, coxackie B4, CMV. 12 druhů plísní, z toho čtyři penicilínové. Hlísti: trichinelly.
Co se dále dělo s naším zničeným pacientem? Je na rozpacích, komu věřit. Poté, co byl vyšetřován těmi nejlepšími specialisty - onkology a chirurgy na našich nejvyhlášenějších klinikách a pracovali na něm naši nejlepší psychotronici, v obavě o svůj život si nedovede představit, že by věc byla tak prostá a stačilo by provést jen protiparazitární a protiplísňové léčení. Chirurgové už odmítají stále dokola řezat nádorky, které jsou po celém těle,a navrhují další chemoterapii a ozařování … .
To není jediný případ, který se stal poté, co bylo poškozeno mateřské znaménko.

Klinická praxe:
Obrátil se na mne pacient, 47 let. Jeho mateřské znaménko na šíji po opalování pod jižním sluncem opuchlo a zvětšilo se. Další léto se už opaloval doma, a znaménko se opět zvětšilo a vystoupilo jakoby nad povrch kůže. Náhodně je poškodil a ono začalo krvácet. Pacient místo zajódoval, ale při oblékání o něj znovu zavadil a vyprovokoval nové krvácení. Zašel na chirurgii, kde mu znaménko vyřízli spolu se zdravou tkání. Závěr histologie zněl: melanom smíšeného původu. Za rok od operace se zvětšila lymfatická uzlina v pravém podpaždí. Onkologové vyňali zvětšenou lymfatickou žlázu a následovala chemoterapie. Za 4 měsíce se zvětšily dvě lymfatické uzlinky v pravém podpaždí a objevily se další pod lopatkou a pod klíční kostí. Chirurgové vše vyřezali. Celkem odstranili 8 lymfatických uzlin. Jenom v jedné z osmi našli buňky s hnědým pigmentem v cytoplazmě. Diagnóza zněla: metastáze melanomu.
 
Provedli dvakrát ozařování a tři série chemoterapie. V následujícím období se u pacienta objevovaly další a další bulky velikosti vlašského ořechu v podpaždí, v mezižeberní oblasti, a na pažích.
Diagnóza VTR: radioaktivní zátěž třetího stupně, silně oslaben imunitní systém, narušení DNK 1. stupně. Žádný onkologický proces. Našlo se 6 druhů plísní, především Aspergillus niger a Aspergillus fumigatus, jako důsledek oslabení imunitního systému. Plísně napadly retikuloendoteliální systém, lymfatický systém a podkoží. Našlo se sedm druhů hlístů.
Pod pažemi, na pažích a v mezižeberní oblasti jsme lokalizovali larvy trichinell.
Pacient dostal celkovou terapii podle voroněžských léčitelů. O této metodě budu psát v další knize.

TAJEMSTVÍ MATEŘSKÝCH ZNAMÉNEK

Uvedené případy mne přivedly k nutnosti něco napsat o fyziologii mateřských znamének.
Mluvíme o větších mateřských znaménkách, často vystupujících nad povrch kůže.
Když jsem začala sledovat metodou VTR, co je obsahem mateřských znamének, zjistila jsem, že nejčastěji zde žijí larvy svalovců a schistosom. Blíže k povrchu kůže pak žije plíseň, většinou aspergillus. A to vše je seshora přiklopeno víčkem z pigmentových buněk - melanocytů.
Závěr se nabízí sám. Během nitroděložního vývoj placenta nemůže vždy dokonale ochránit plod.
Jednotlivých parazitů, které proniknou přes placentu, se snaží organismus zbavit tak, že je vyvede ven přes kůži, co nejdále od životně důležitých orgánů. Totéž se děje s plísněmi.
Tak plísně a paraziti spolu dřímají, dokud nějaké trauma nerozbije jejich bydliště, nebo dokud snížení imunity hostitele neumožní jejich další vývoj. I sluneční záření může vyvolat aktivaci a rozesev larviček, proto se organismus plodu postará o ochranu tak, že zavíčkuje cystičky parazitů odolnými pigmentovými buňkami. Pokud dostanou histologové do ruky řez cystou s parazity, plísněmi, to vše prostoupeno pigmentovými buňkami, obraz se jim musí zdát nejasný a nesrozumitelný. Pak je nasnadě diagnóza: rakovina kůže - melanom. Pokud se v takovém případě začne s chemoterapií, místo s protiparazitárním léčením, je to pomalá smrt.
Když je chemií imunitní systém zcela vyčerpán, dochází ke generalizované trichinellóze, popř. aspergillóze. Plísně a paraziti diseminují do celého organismu, včetně mozku, nastává takzvaná „msta faraónů“ a smrt. A tady se nabízí vysvětlení národního přísloví, že kdo má hodně mateřských znamének, je šťastný člověk. Je to důkaz, že imunitní systém plodu byl během nitroděložního života dostatečně silný, aby se parazitů zbavil. Děti, u kterých paraziti zůstali v životně důležitých orgánech, se rodí se závažnými a systémovými vadami.
V našem Institutu jsme schopni diagnostikovat obsah mateřských znamének a odstranit je šetrně, bez zničení okolních vlastních buněk. Jsme svědky toho, že ozařování vede ke generalizaci plísní.
Proto onkologové začali podávat jako podpůrnou terapii protiplísňový preparát DIFLUKAP.

KDO JSOU TO SVALOVCI

Svalovec je malý oblý červ, oboupohlavní, živorodý, rodí živé larvy. Samice je dlouhá kolem 4 mm, samec 1,6 mm. U člověka vyvolávají onemocnění – trichinellózu. Ještě v počátcích 19. století nacházeli vědci ve svalech mrtvých lidí zacystované útvary, a podle popisu to mohly být inkapsulované larvy svalovců. Hlavní přenašeči jsou domácí i divoká zvířata. Člověk se nakazí, když pozře syrové nebo špatně tepelně upravené maso prasat, nebo jiných zvířat: jezevce, medvěda, tuleně, mrože a podobně. Rozšíření svalovce mezi lidskou populaci je způsobeno prodejem vepřového masa, které neprošlo veterinární kontrolou. Produkty, které jsou nejvíce v podezření, jsou špek, klobásy a šunka. Jednou jsem mluvila se soukromou prodavačkou masa. Ptala jsem se jí: „A jak provádíte kontrolu masa na hlísty?“ Odpověděla: „No-nijak. Co vidím vykrojím, co nevidím, prodám.“
Polozralé larvy svalovce žijí v tenkém střevě 1,5 – 2 měsíce. Ve stádiu larev žijí ve svalech nebo v lymfatických tkáních hostitele desítky let (!) - tedy i celý život člověka. Do organismu se dostanou pouze ve stádiu larev. V poslední době roste významnou měrou procento pacientů nakažených trichinellou. Na VRT diagnostice to vidíme, dá se říci, u každého, nebo každého druhého pacienta.
Mimoděk si člověk musí vzpomenout na proroka Mohameda a na jeho zákaz pojídat vepřové maso. Zřejmě šlo o profylaktické opatření, aby se zabránilo v šíření helmintóz v oblasti s horkým klimatem. V ovčím mase tasemnice ani svalovci nebývají, protože jsou to býložravci.
Proto šašlik, který jsou muslimové zvyklí jíst polosyrový, se musí připravovat pouze ze skopového. Mimo to se maso na šašlik nakládá nejméně na 4 hodiny do citrónové šťávy. Kyselina citrónová rozpustí kapsule helmintů a ti se pak snáze zlikvidují při tepelné úpravě. Když se dostal tento recept do Ruska,nepoužívalo se na něj jen skopové, ale také vepřové maso, které je po pravdě řečeno chutnější. Navíc tu zavedli nakládání do kefíru, je to prý chutnější, ale ztratil se tak profylaktický efekt kyseliny citronové.

ŽIVOTNÍ CYKLUS SVALOVCŮ

Samice svalovce „vrhne“ do střeva dávku larviček. Ty pronikají do lymfatických uzlinek a do svalů, kde v průběhu následujícího měsíce pomocí speciálních enzymů rozruší okolní tkáň a „donutí“ ji přeměnit se v pevné vazivové obaly jejich cysty. Na místě poškozených buněk organismus tvoří kalus, méně hodnotnou keloidní tkáň. Postupně se sem ukládají vápenaté soli.
V proběhu dalších dvou let se kapsule zpevňuje. Tady si poklidně žijí, mají dost potravy a nikdo je nevyrušuje. Mohou žít 40 let, i déle. Když se samice vrátí do střeva, za den, dva ji oplodní samci a ony rodí živé larvy, během 3 dnů až 1.500 larev. Toto je druhotná metastáze.
Larvičky napadají především lymfatický systém, kde tvoří cysty, ale nemusí v nich zůstat celý život! Čas od času se přemísťují z jednoho místa organismu do druhého, kde za sebou zanechávají intoxikovanou tkáň, záněty a granulace. Klinické projevy nákazy svalovci jsou rozmanité v závislosti od orgánu, do kterého se dostanou. Nejsou vybíraví. Mohou žít ve svalovině srdce, v mozku, i v kosterních svalech. Dostanou-li se do plic, pacient je dušný a kašle.
Pokud je svalovec v zažívání, pacient má křeče, bolesti břicha, zácpy. Člověk chřadne, stárne, a neví proč. Je intoxikován jedy - metabolity parazitů. Laboratorní testy nemohou odhalit příčinu onemocnění, protože svalovci jsou živorodí. Pacient dostane do ruky jasnou analýzu stolice: paraziti nejsou! V podkoží tvoří cysty, které připomínají lipomy. Pokud pozřeme takovou cystu v mase, které není dostatečně tepelně upravené, žaludeční kyseliny nejsou dost silné, aby rozpustily pevné schránky svalovců. Ti se pak dostanou snadno do střeva. Tady se larva sama aktivně dostane ven z obalů, pronikne do slizničních obalů střeva a tam během dvou dnů pohlavně dozrává. Poté se páří a v každé samici vyroste několik set larviček velikosti 0,01 mm. Samice se dostávají do lymfatických cest a uzlin, kde nakladou až 1.500 larviček během tří až čtyř dnů. Skupiny čerstvě narozených larev se dostávají dále krevním a lymfatických řečištěm do celého organismu, do svalů i do orgánů. Tady si vytvoří pouzdra.
Od momentu nákazy do rozvinutého onemocnění může uběhnout 5 - 45 dní, při masivní invazi 1 až 4 dny. Co se děje dál? Učebnice mlčí, ale praxe ukazuje, že lidé velmi trpí, mají silné bolesti, bez stanovení jasné diagnózy. Symptomatické diagnózy: migrény, arytmie „lipomy“, cysty, ekzémy, rakovina, otoky.
 
S délkou onemocnění se jejich potíže zhoršují. Vypadá to, že se larvičkám podaří opět dostat se do střeva. Ale jak? Ať si vezmete jakoukoliv literaturu, každá končí popisem jejich životního cyklu u larev. Jestli jsou tedy larvy „zakonzervované“ ve svých úkrytech, jak by se potom mohlo stát, že dojde k metastázám a vytvoření cyst s tvorbou „nádorů“, intoxikaci a případně smrti člověka? Případy masivního nakažení a rychlé smrti jsou v literatuře také popsány, ale jsou vzácné. Častější je pomalý a pozvolný proces alergizace, intoxikace, snížení imunitního systému, kdy se objevují nové a nové cysty. Musí existovat nějaký faktor, který narušuje stěny svalovcových pouzder. Ti se dostanou opět do střeva, znovu se páří a novou generaci larev můžeme považovat za autoinfekci.

CO PODPORUJE ROZMNOŽOVÁNÍ SVALOVCŮ?
TRAUMA - pády, úrazy, rány. Nám, lékařům je známo, že trauma často spustí metastáze rakovin.
PUNKCE - histologie také může poškodit obal cysty.
OPERACE - i sebelépe provedená znamená trauma, přechodné snížení imunity, a dává možnost larvičkám v dalších cystách dostat se ven, nebo se zaktivují dospělci ve střevě.
AKUPUNKTURA - opět instinktivně a ze zkušenosti se nedoporučuje onkologicky nemocným tato léčba.
Nezkušený akupunkturista by mohl nevědomky porušit nádor (cystu).
V Číně například nesmí akupunkturista vzít do ruky jehlu dříve než po dvouletém učení.
SAUNA, PÁRA - teplo rozšíří cévy. A při zánětu kolem pouzdra dojde k rozvolnění stěn cév a k mikrotrhlinám v cystách..
Americká výzkumnice Dr. H. R. Clarková objevila migrující formu svalovců - Trichinella migrateus.
Larvičky buď putují po dalších orgánech náhodně, nebo se vracejí do střeva touže cestou, jakou z něj přišly.

HLAVNÍ SYMPTOMY TRICHIELLÓZY:
Při trichinellóze se setkáváme se čtyřmi hlavními symptomy, v různém stupni.
OTOK VÍČEK, někdy spolu s konjunktivitidou, jindy otok celé tváře. Někdy se otok šíří na končetiny, páteř, nebo jiné části těla. Otok se může objevit neočekávaně a po přestěhování larviček jinam zase zmizet.
BOLESTI VE SVALECH a v podkoží. Svalovec může napadnout jakékoliv svaly, ale nejčastěji se nachází v obličejových svalech kolem očí, ve žvýkacích svalech, šíjových, zádových, bederních a ve svalech končetin. V těžších případech dochází ke svalové slabosti a ostatní symptomy se rozvíjejí později.
ZVÝŠENÉ TEPLOTY od subfebrilie /37,1 stupňů Celsia/, do vysokých teplot (38-39 stupňů) Jindy se teplota zvyšuje jen večer, a to se může táhnout léta.
HYPEREOZINOFILIE KRVE – je to imunitní odpověď organismu na invazi parazitů. Produkuje se při ní enormní množství eosinofilních leukocytů, které rozpouštějí bílkovinu, v daném případě obaly helmintů. Dříve se učilo, že hypereosinofilie krve je nejrannějším a nejjistějším symptomem trichinellózy. Nezřídka se hypereosinofilie zaměňuje za vysokou hladinu leukocytů.
 
Bohužel, v závislosti na stále se snižující imunitě lidstva, v závislosti na chemickém, radiačním a stresovém zatížení, s eosinofilií krve jako ukazatelem přítomnosti parazitů se SETKÁVÁME ZŘÍDKA. V roce 1985 se NAOPAK setkáváme se vznikem sekundárního imunodeficitu, se snížením hladiny T-lymfocytů a eosinofilů. Totéž uvádí T. K. Rajsoj při sledování svalovcové nákazy. Proto běžná diagnostika podle krevního obrazu NENÍ HODNOVĚRNÁ.

HEPATITIDY

Napadení jater se najde průměrně u 2/3 případů trichinellózy. Reaktivní změny v játrech se projevují zánětlivými reakcemi ve formě rozrůstání granulomatózní tkáně s následnou nekrózou a zajizvením. Histologicky se objevuje difúzní dystrofie jater s leukocytárními zánětlivými infiltráty. Hepatocyty se účastní metabolických a detoxikačních procesů. Jsou–li játra napadena helminty, dochází nejen k metabolickýcm poruchám, ale i k intoxikaci celého organismu střevními jedy. To vede ke zničeni buněk, včetně buněk CNS, srdce … .
Při trichinellóze se mohou objevit i různé vyrážky typu rozeola, papula, makula a další, a také podkožní bulky, často rozměrem jako vlašský ořech i více, což jsou opouzdřené konglomeráty svalovců pod kůží a v lymfatických uzlinách.

ONEMOCNĚNÍ SRDCE A CÉV

Napadení cév trichinellou se projevuje VASKULITIDAMI (zánětem stěn cév eosinofilními infiltráty), nekrózami cévní stěny a v některých případech i poškozením stěny cév.
Závažnost klinického obrazu závisí od intenzity napadení, od stupně invazivnosti larev a od reaktivnosti organismu. Mohou vzniknout meningoencefalitidy, infarkty, nefritidy, hepatitidy, pneumonie, bronchospazmy atd..
Z tohoto úhlu pohledu je zajímavá práce T. K. Raisova, která popisuje, že stavba srdeční tkáně má mnoho společného s kosterní muskulaturou. Autor odhalil, že už za pět dní po napadení srdečního svalu trichinellami je narušena výměna krve v kapilárách. Průsvit kapilár byl rozšířen a vyplněn tužší „jakoby lupínkovitou“ směsí. Čtrnáctý den od nákazy se stále zhoršuje krevní oběh. Popsal, co viděl elektronovým mikroskopem. I když se dříve tvrdilo, že svalovci mohou žít jen v příčně pruhovaném svalstvu, tady je vidět, že mohou žít i v hladkém. Patologové nacházejí při pitvě larvy hlístů jak v srdci, tak v játrech, v děloze a v dalších orgánech.
Pokud se larvy trichinell usadí v mezižeberních nebo zádových svalech, ve svalech blízko páteře, dochází k blokádám svalů a následné nesymetrické konfiguraci páteře. Při dlouhodobém onemocnění to může vést až ke skoliózám. Na stejném principu může vzniknout šilhavost, když paraziti, a nejen svalovci, napadnou svaly kolem očí. Když jsem ještě pracovala na oční klinice, operovala jsem děti kvůli šilhavosti. Všimla jsem si, že u některých dětí byly svaly kolem očí tak rozvolněny a ztenčeny, jako by je někdo „snědl“, a nebylo je možné ani sešít. Proto jsme museli vzít na pomoc vzdálenější svaly kolem oka, abychom dosáhli jakés takés symetrie.
Chirurgové, kteří pracovali pouze na jednom oku, zřídka dosáhli stabilních výsledků. Často se brzy po operaci objevila šilhavost na druhém oku. Tady by pomohlo léčení na našem přístroji, který ničí parazity přímo v jejich „bydlištích“, aniž by se zničila zdravá tkáň.
Pokud se k parazitům přidají ještě bakterie a plísně, nejčastěji chlamydie, rozvíjejí se artrózy a artritidy v kloubech a osteochondropatie v páteři, revmatismus.
/Citace z knihy Dr.CLARKOVÉ: Revoluce v léčení všech nemocí
BOLEST OČÍ:
Bolest očí je rovněž způsobena parazity. Oko je oblíbeným místem výskytu mnoha parazitů, jako jsou GIARDIE, MĚŇAVKY, MĚCHOVCI, SCHISTOSOMA, TOXOPLASMA a mnohé další druhy. Oko obsahuje dvě velké dutiny, vyplněné tekutinami – komorovou vodou a sklivcem. Ty nepřicházejí do styku s krví, která by přinesla bílé krvinky. Oko má pouze některé ochranné mechanismy jako například slzy, ale někteří paraziti - například toxoplasma, překonají všechny překážky a oko napadají. Toxoplasmou se můžeme nakazit od koček, neboť se infekční stádium nachází v jejich výkalech. Nákaza toxoplasmou může být začátek očního onemocnění a únavy očí už v mladém věku. Toxoplasma rovněž napadá mozek, kde způsobuje tupou bolest. Dalším běžným parazitem je trichinella. Napadá oční svaly, které jsou potom ochablé a nedokážou srovnat oči do správné polohy. Jestliže zničíte všechny parazity a některé bakterie a viry (Chlamydia, Neisseria, Staphylococcus, Herpes), můžete se bolesti v oku zbavit během několika dní. Pokud se bolest vrátí, něco jste zanedbali, nebo jste se reinfikovali. Každý člen rodiny včetně domácích zvířat by měl být dokonale zbaven všech parazitů. Lidé s nižší imunitou by domácí zvířata neměli chovat vůbec. Každodenní nakažení a následné ničení parazitů není řešením. (Pozn. překlad.)

MASTOPATIE

Ještě se vrátím k mastopatii, je známa u rodiček po porodech. Ale s mastopatií se setkáváme i u dětí! Vzniká otázka: Proč svalovci tak milují prsní žlázy? Otvírám učebnici anatomie.
Čtu kapitolu „Mléčné žlázy“. Je jim věnována jen půlstrana. Tedy jsou považovány za něco nedůležitého, co má význam jen při kojení. Pokud se žena rozhodne, že už další děti mít nebude, nebo je dokonce v přechodu, její podvědomí vysílá signál, že prsní žlázy jsou nejméně potřebný orgán v těle a organismus je začne používat jako skladiště patologických mikroorganismů: plísní, bakterií a parazitů. Mléčné žlázy vznikly z potních žláz. Jejich počet závisí na počtu porozených dětí. Kolem bradavky se nachází mnoho vláken hladké svaloviny, které jsou uloženy jednak cirkulárně, jednak paprskovitě kolem bradavky. A v těchto svalech žijí larvičky svalovců. Projevují se jako hrbolky a nerovnosti v pigmentované zóně kolem bradavky.
Osídlení těchto nepatrných hrbolků jednotlivými larvičkami trichinell se potvrzuje měřením na VTR. Učebnice anatomie píše, že nepravidelný povrch dvorce kolem bradavky je dán založenými vývody mléčných žláz. Proč tedy nemají všechny ženy stejnou strukturu dvorců? A proč s větším množstvím těchto hrbolků nesouvisí přímo úměrně množství mléka?
A hlavně, když začínáme léčit mléčné žlázy speciálním postupem, vycházejí z nich tuhé bílé kousky spolu s hnisem. Zajímavé bylo sledovat stížnosti žen, které jsem léčila. Některé popisovaly, jako by cítily pohyb a bolest v prsou, jako by se jim tam někdo prohryzával a lezl buď směrem dovnitř, nebo směrem ven ke kůži.
Cituji dále z anatomie: „Lymfatické cesty mléčných žláz jsou středem našeho zájmu kvůli častým onemocněním rakovinou. Přenos rakovinných buněk probíhá právě přes tyto lymfatické cesty.“ Mléčná žláza je protkána lymfokapilárami. Ty mají větší průměr, než krevní kapiláry – do 0,2 mm. Lymfatické kapiláry, které jsou mezi sebou navzájem propojeny, představují uzavřenou síť. Samice svalovců jsou schopny rodit larvy nejen v cévách, ale i v lymfatických cestách. Jsou schopny migrovat lymfatickými cestami do libovolného orgánu, i do prsní žlázy.
Protože larvičky svalovců mají rozměr 0,04 - 0,06 mm, nečiní jim průchod lymfatickými kapilárami potíže. Putují z tenkého střeva do prsních žláz, podpažních uzlin, mízních uzlin kolem šíje, klíční kosti a do podlopatkových lymfatickým žláz. Larvičky tam vytvářejí tužší konglomerát. Organismus se snaží jejich kolonie ohraničit fibrózní tkání, což se klinicky projeví jako fibroadenom mléčné žlázy. Když se larvičky dostanou do prsou krevní cestou, tvoří se cystická forma mastopatie. Když se sejdou oba typy, vznikne fibrózně-cystická mastopatie.
 
Je známá věc, že když se pacientky začnou léčit přírodními postupy nebo antihelmintiky, zvětší se jejich prsní bulky nebo nádorky v děloze. Pacientky se přitom necítí hůře. Tento jev zůstal nepochopen. Když jsem jej analyzovala, došla jsem k závěru, že při užívání silných antihelmintik a jiných protiparazitárních prostředků dojde k zastavení migrace svalovců z napadených míst. Některé parazity zlikvidujeme, jiní se snaží utéci do periferie. Organismus jim v tom pomáhá, snažíc se zachránit životně důležité orgány. Vytěsňuje patogeny do „nepotřebných“ orgánů, jako jsou prsní žlázy a děloha. Proto není třeba bát se takových přechodných zhoršení a metodicky pokračovat v léčení.
PÁTEŘ
Často nacházím u dětí se skoliózami, s vpadlým hrudníkem nebo naopak s kyfózami, bolestivými zádovými svaly, bolestmi kolem obratlů, citlivé palpitační fibrózní myogelózy.
I zde nacházím larvičky svalovců. Bývají to ti svalovci, kteří prošli placentou, nebo se dostali do novorozence s mateřským mlékem. Oslabené svaly nedokáží udržet páteř ve vzpřímené poloze, proto vznikají různá pokřivení páteře a v budoucnu bolesti páteře. Jak jsem už psala, podle statistik je v Rusku napadeno svalovci 90 % (!) lidí. Nejčastějším místem napadení jsou mezilopatkové a zádové svaly. Svalovci se rozšiřují také se snižující se pohybovou aktivitou obyvatelstva. Zvláště jsou ohroženi ti lidé, kteří celý den sedí za počítačem. Svalovci dobře prospívají ve svalech, které jsou v klidu. Při pravidelném tělesném cvičení svaly vibrují, neshromažďuje se tu kyselina mléčná, nedochází k lymfostázi a zpomalenému toku krve.
V takovém svalu nebudou mít svalovci klidný život a odcházejí. Proto můžeme vysvětlit úspěch v léčení „onkologických“ nemocí japonského léčitele a vědce Niši a mnohých našich léčitelů. Hlavním komponentem léčby metodou Niši je cvičení „rybka“, při které se provádí 300 – 400 vibrujících pohybů svaly celého těla. Toto cvičení je nutné dělat dvakrát až třikrát za den. V důsledku cvičení se rozpadají trichinellové útvary.
Vegetariánská dieta dovršuje úspěch – helminti nemají kompletní jídelníček. Spánek na tvrdší matraci a mírné podložení hlavy upravují a upevňují správné postavení páteře.
Kromě cvičení doporučuji i meditační a dechová cvičení, k vybudování zdravého metabolismu
a zvýšení celkové imunity.
 

 

 

 

sipka-lava-new.gif

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

diagnostika-19.jpg

 

 
 

 

Portrét


Štatistiky

Online: 1
Celkom: 345317
Mesiac: 1654
Deň: 57